Ivan KIESLINGER (Kyslík) * 28.11. 1928

BUĎ PŘIPRAVEN! TO JE SKAUTSKÉ HESLO, TADY ZNAMENALO - NA VŠECHNO...

Ivan KIESLINGER se narodil 28. listopadu 1928. Od mládí skaut, v květnu 1945 byl aktivním účastníkem Pražského povstání: „Vzal jsem si skautský kroj. Bylo krásné počasí a jel jsem do Prahy,“ vzpomíná Kieslinger, který se s dalšími skauty hlásil na radnici u velitele povstání gen. Kutlvašra. Skauti byli vysláni jako hlídky u motolského cvičiště, kde byla vojenská německá posádka. V roce 1948 stihl Ivan Kieslinger odmaturovat, ale na vysokou školu se už nedostal kvůli posudku komise Svazu československé mládeže: „Za prvé jsem byl ve skautu a za druhé jsem byl v mládeži národních socialistů,“ vzpomíná Kieslinger. Který se s novou „rudou“ totalitou nehodlal smířit. Brzy po únorovém puči začal distribuovat letáky: „Kamarád Zdeněk Balvín, který znal mé smýšlení, přinesl časopis Svobodný zítřek- letákový samizdat.“ Do skupiny okolo časopisu nasadila StB agenta: „ Znali všechny lidi, kteří Svobodný zítřek odebírali ve větším množství.“ Na první zatčení Kieslinger vzpomíná s úsměvem: „Bylo to v Sušici 10.10.1948, kdy mne zatýkal úžasně solidní esenbák. Zůstal v předsíni, povolil mi, abych šel do kuchyně a ložnice. Měl jsem v podpaží pistoli, ale střílet ani utíkat jsem kvůli příbuzným nehodlal.Předal jsem svému taťkovi pistoli a všechny náboje a první vězení jsem strávil v sušické šatlavě v nejvyšším poschodí radnice.“ Výslechy v Bartolomějské byly prý s ohledem na pozdější mučení „ procházkou růžovým sadem“: „Výslech se mi zdál ze začátku tvrdej, ale nedá se to ani v nejmenším srovnat s tím, co mě čekalo později. Sice řvali a fackovali, ale šlo to. Ptali se na časopisy. Kolik jsem jich dostal a rozdával“. Poprvé Kieslingera odsoudili na šest měsíců za rozšiřování Svobodného zítřku. Podruhé to bylo o mnoho horší. Za účast v protistátním vojenském spiknutí byl odsouzen na 16 let kriminálu. Krátce po tom, co byl propuštěn z uhelného dolu Vinařice, kde pracoval šest měsíců jej po prvním odsouzení a propuštění zkontaktovala skautská vedoucí Dagmar Skálová. Prosila ho, aby jako znalý Pankrácké věznice během vojenského převratu, který se chystá, doprovodil četu, která osvobodí z vězení generála Kutlvašra. Pokus o převrat byl prozrazen a Ivana Kieslingera odvezla eskorta opět do Bartolomějské. Estébáci zjistili, že krátce po propuštění telefonoval se Skálovými.To bylo jediné, co ho spojovalo s nepodařeným převratem. Ve vyšetřovně se setkal se svým blízkým přítelem: „Viděl jsem, že tam leží Čančík na nosítkách, rozbitej na mraky,“ vzpomíná Ivan Kieslinger na přítele, kterého komunisté později popravili. Na Kieslingera tentokrát čekaly podstatně tvrdší výslechy než při prvním zatčení: „Pořád jsem měl mokrý ručník na hlavě. Pak ostrá lampa, která ručník sušila, což nepříjemně stahovalo hlavu. Člověku se zdálo, že mu to hlavu rozdrtí. Mimo jiné do vás ještě kopali a mlátili,“ vzpomíná na první nakládačky, kdy si myslel, že nic horšího už ho nepotká. Chtěli z něj vytlouct jména skautů, kteří o převratu věděli. Od Dagmar Skálové se nic nedozvěděli, tvrdila, že skauti hráli jen hru a o převratu nic nevěděli. Ani z Ivana Kieslingera nevymlátili jediné jméno.

Týrání vězně ale pokračovalo v lágru. V prosinci 1949 si bachaři v jáchymovském táboře Rovnost na Kiesligerovi „trénovali“ mlácení vězňů. Utrpěl dlouhodobá vážná zranění, skončil na dva roky na nemocničním lůžku, trpěl následky : epilepsie, kombinovaná plicní a kostní tuberkulóza.

„Předchozí výslechy proti tomu nebyly nic. Mlátila mě celá služba asi osm nebo deset hodin. Trénovali na mně. Ukazovali si, jakým způsobem správně fackovat.“- „Podívej, musíš mít zaťatou pěst a teprve těsně před hlavou ji otevřít. Zkus si to!“ „Tak to na mně tedy zkoušeli. Samozřejmě nohy taky. Byl jsem zutej a mlátili mě pendrekem nebo něčím jiným. Už jsem to prakticky nevnímal. Nakonec mě hodili na korekci,“ vypráví Ivan Kieslinger, kterého propustili z lágru v r. 1964, kdy mu byla ze zdravotních důvodů udělena milost.

Ivan Kieslinger žije v Sušici v domě svých předků, kde byl dříve jejich obchod se železářstvím a hospoda zvaná „U Šífu“. Ještě dnes je na tomto domě nad vchodem znak lodě.

Br.Ivan, přezdívkou Kyslík, je členem Českého skautského oddílu Velena Fanderlíka a člen KPV.