Br. Pavel Sepekovský

Br. Pavel SEPEKOVSKÝ  1926 – 2000

Vzpomínka zachycená v publikaci Petra Koppa „ KOCHÁNOV místa a lidé“

  Cit.:  Údolí Mokřan si oblíbil pražský starožitník Pavel Sepekovský ( 1926), odborník na restaurování dřevěných chrámových předmětů. Byl členem Legio Angelica, organizace sdružující skauty-ministranty. V pošumaví měla Legia Angelica tábory v letech 1935 a 1936 a pak 1945 v Kunkovicích na zámečku, který jim daroval statkář Schreiner.(Kája,2008)

   Sepekovský si zamiloval zdejší kraj a od pana Klímy si pronajal v 60. letech 20. století Volešek. Roku 1964 pozval na Volešek skautský oddíl Dakota svého kolegy z práce Ivana Dobrovolského-Orko (Makásek,2003). Pražští katoličtí skauti zde pak mívali tábory, za komunistů samozřejmě nelegální. Spali na půdě, kde byly řady kovových lůžek. Dole v sednici stála podél zdi dlouhá lavice. Místní farář jim zde tajně sloužil mše svaté. Pro potraviny jezdili s vozíkem k Hajným do Zámyšle, v úterý a v pátek, kdy se prodávalo předem objednané pečivo.(Koppová,2008) V dubnu 1968 zde obnovili slib skauti střediska Maják.(Zelený, nedatováno)

   Pavel Sepekovský chtěl mít vlastní chaloupku, proto se pokoušel vyčistit a obnovit stavení čp. 55 u Jirkalů. Při tom našel dřevěnou sošku sv. Vintíře, asi 30 cm vysokou a citlivě ji pak restauroval.(Makásek,2003,s.195) Tehdy všechna úřední povolení včetně stavebního závisela na politickém rozhodnutí, a tak Sepekovskému nebylo povoleno rekonstrukci domu provést.

    V roce 1972 se pokračovatelé oddílu Dakoty, pod novým jménem Neskenon, vrátili do údolí „Sovího potoka“ pod Voleškem a postavili deset nových bílých týpí.(Makásek,2004,s.142) Indiánské sedačky a další dřevěné výrobky ukryté u potoka pak byly další léta po opětovném zákazu skautingu památkou na třicetičlenný tábor. Skautský tábor býval i na planině mezi Zárubů a bývalou školou v Mokřanech, zde vodu brali z potůčku u Tomrlů. Stával tu i pomníček kamaráda, kterého srazila tramvaj.(Mařík,2006)

   Na stáří žil pan Sepekovský ve Františkově Vsi čp.1. Zemřel roku 2000, pochován je v Petrovicích. (Konec citace)

Poznámka: V roce 2010 na památku br. Pavla Sepekovského, byl instalován na Volešku pod chalupou jeho přáteli a zakládajícími členy Majáku dřevěný památníček ve tvaru umrlčího prkna se slovy:  Pavel Sepekovský 1926 -  2000  Na památku přítele s velkým a svobodným srdcem   In ricordo di un amico dal cuore libero e grande 

       Při toulkách přírodou a návštěvách míst, kde byl Pavel doma, si na něho vždy vzpomeneme! Rádi se na tato místa každoročně v době letních skautských táborů vracíme